pondělí 23. května 2011

Hra na jistotu- Minolta SRT

Jak každý rozumný fotograf ví, hraní si se starými mašinkami je potěšení a slast, kterou nemůže nic nahradit. Ovšem sto a více leté stroje mají své mouchy a když potřebuje člověk jistý výsledek, měl by sáhnout do čerstvějších vod, neboť málo který poptavatel vašich fotografií má dost pochopení pro odpověď-zůstala mi viset závěrka, nemám.
     Tak i já jsem zalovil v čerstvých vodách a jako optimální se mi zjevil fotoaparát z roku 1976, vždyť já jsem také dobře fungující mladík, Minolta SRT 101. Tělo je plně manuální s TTL měřením a korekcí přesvícené oblohy. O objektivech Rokkor jsem slyšel jen samé superlativy líbila se mi i možnost předsklopení zrcátka a jediný zjevný problém byla absence rtuťové baterie 1.35V. Projel jsem net a zjistil že ji lze krásně nahradit zinkooxidovou baterií 1.4V do naslouchadel. Cha cha, mám ještě tři čtvrtě balení kdyby to někdo chtěl zkoušet.
     Mým lovištěm se stal server ebay.de kde se dá narazit na solidní foťáky za slušné ceny a hlavně v solidním stavu. Cenu si již přesně nepamatuji, ale po několika dramatických aukcích jsem asi ve tři ráno uspěl a za několik dní již trůnil nový krasavec na stole.
   Stříbrné tělo s pár naprosto nepostřehnutelnými škrábanci, navíc popsanými v popisu aukce. Na aukru by to zřejmě mělo titulek- nikdy nepoužitá.
   Objektiv byl k tělu jen jeden a to základní 50/1.8. Závěrka je plátěná, jen tak lehce mlaskne, takže se dají udržet časy okolo 15 a i na 10 si se sklopeným zrcátkem troufnu.
   Filtrový závit je 49 mm a tedy i širokáč jsem sháněl s tímto průměrem filtrů. Za cenu Minolty se záklaďákem a ještě malinko navíc byl Rokkor W 28/2.8 na  světě a je s ním pěkné focení.
Když je třeba hrát při rychlejším focení na jistotu, tedy Minolta.

   Jako u všech systémů je tady jen jeden problém. Mám málo peněz, abych si mohl koupit všechno.