Ale jsou chvíle v životě muže,kdy v člověku zavládne nostalgický duch, jenž chce tvořit pozvolna, zamyslet se nad každým pohybem a to s Minoltou nedokážu. 9X12 je báječný formát, ale jen tvorba kontaktů není úplně to ono. Chtěl bych si udělat fotku větší, takže jsem limitován svým zvětšovákem, což je Magnifax 4. Limit je něco na 6x9. Že by to mohla být Moskva 5? Chvíli to tak vypadalo, určitě to není špatný foťák a když se zaservisuje, dělá skutečně úžasné fotky.
Ale co by dálkoměr mne neoslovil. Nějak jsem se nedokázal ztotožnit s obrazem v průhledovém hledáčku.
Tak tedy něco s matnicí. Hledání našlo svůj cíl v Jhage 6x9 včetně rolkazety Rolex Patent.
Chybějící matnice už nebyl takový problém vzhledem k předchozím zkušenostem. Měděný plech upravený podle velikosti okénka vybrousit matnici , zkalibrovat s rovinou filmu a hurá fotit. Bohužel tak jednoduše to nešlo.
Lamely clony, které jsou v této závěrce, která i po sto letech šlape naprosto přesně, jsou z papíru a bohužel byly zkroucené, takže clona vytvářela roztodivné tvary, ale kroužek to nebyl ani náhodou. Po několika rozebráních a složeních, lisování a bůhví čím ještě, jsem se vzdal a obrátil se na dobré přátele zda nemají clonu k tomuto. Bohudík měli a podarovali mne. Vyměnil jsem clonový kroužek a tentokrát to již bylo ono.... Krásné focení které bych doporučil každému pro ten zážitek z nostalgie. Navíc osum snímků je úplně akorát pro netrpělivce , který chce vědět jak mu to vyšlo. Jen jsem úplně nakonec musil vyladit rolku, která trochu škrábala filmy. A bonus, pasují mi na to filtry z flexaretu.
